Turnaj "Na Ovčíně" (2.místo)

Po dvouturnajové odmlce v komentářích se opět vracíme k tradici drobného hodnocení našich výkonů. Jen tak na okraj, na obou zmíněných turnajích ve Zbuzanech jsme stáli na bedně, jednou jsme si odnesli bronzové a jednou stříbrné placky!!! A v té konkurenci, chlapci, pěkný výkon!

Ale už k dnešnímu turnaji. Marodkou a úrazy lehce okleštěnou sestavu nám již konečně po návratu z lázní doplnila naše brankářská jednička Tom a spoleh na to, že ho opět máme v bráně byl na nás znát. Opět jsme hráli turnaj se šesti manšafty systémem každý s každým. V prvním zápase jsme nastoupili proti ČAFC Praha a i když jsme ještě téměř všichni spali (hlavně Horvy) v podstatě jsme soupeře k ničemu nepustili. Svůj skvělý výkon nastartoval Štěpa, který díky důrazu a šikovnosti dal hned dva góly. Skvěle mu pomáhal Marek, který se nám i z času na čas vyprabil do útoku. Ve druhém zápase jsme nastoupili proti pro nás neznámému Humpolci. Jasné vítězství trochu ušmudlala nepovedená Tomova přihrávka, kde spíše zakopl o balon a soupeř skóroval do prázdné brány. Chyba se ale stát může každému, zejména když útok střílí branky. Ve třetím zápase jsme nastoupili proti našemu oblíbenému a skvělému Šeberovu. V tomto zápase jsme předvedli jeden ze dvou skvělých výkonů a zaslouženě jsme vyhráli, čímž jsme trochu rozbrečeli některé hráče soupeře. Při výkonu, jaký do té doby předváděla Aritma, se kterou jsme hráli poslední zápas, jsme si říkali, že náš čtvrtý zápas s velmi silnou Vlašimí, bude takové předčasné finále. A také zápas tomu odpovídal. Velmi dobrým obranný zákrokem a skvělou uličkou jsme se díky již probuzenému Horvymu dostali záhy do vedení. Bohužel jsem si pak vybrali "oddechový čas" od pozornosti a po nepřehledném závaru před brankou jsme inkasovali vyrovnávací gól. Chyba nás ale dostatečně nepoučila a po Markově zbytečné kličce před vlastní brankou jsme dostali druhý gól. Soupeř nás od začátku přehrával, skvěle se pohyboval, předával si míč, měnil posty, prostě motal nás jak maďara v kukuřici. Chvilku trvalo, než jsme si na to zvykli a začali jsme hrát důrazněji v osobních soubojích. I tím, že jsme lépe a hlavně dřív přistupovali k hráčům se nám podařilo získat míč, se kterým v obraně hrající Maty vyrazil do útoku. Obešel dva hráče, nakonec i brankaře, ale z úhlu se mu už nepodařilo trefit prázdnou bránu. I když byl pak Maty smutný, musíme ho pochválit za skvělou akci a říct mu, že toto se stává i daleko zkušenějším borcům. Do konce zápasu se nám už nepodařilo vyrovnat a tak jsme urtpěli první a jedinou porážku na dnešním turnaji. V posledním zápase jsme po dohodě udělali změnu, protože našemu brankáři se také chtělo trochu si zaútočit. Opět jsme si vedli skvěle a vítězství jsme si i díky Nokyho krásnému gólu pohlídali. Za výkon na celém turnaji musím poděkovat i Vojtovi, který neúnavně běhal a rval se jako lev, Ondrovi, který se nenechal přechytračit, Matymu, že se s chutí ujal pozice obránce a ochotně zaskočil Toma v bráně, no a samozřejmě Štěpovi, který byl vyhlášen nejlepším hráčem turnaje!

Postrádali jsme dnes Petra, Adama a Štefiho. Takže Péťo, uzdrav si brzy tu svoji naštíplou nohu, Ádo doleč si to nachlazení a Štefi, až budeš moct za námi přijít a hrát za nás, moc rádi Tě zase uvidíme...

Kluci, opět jeden krásný a bojovný týmový výkon! Děkujeme vám a jsme na vás pyšní!!! A příště kousneme i tu Vlašim :-)

Milan