Turnaj Benátky nad Jizerou ( 2. místo )

První letošní venkovní turnaj nás od brzkého nedělního rána čekal v Benátkách nad Jizerou. Nejdříve to vypadalo, že je nás tak málo, že nebude ani na střídání, avšak díky ochotě rodiny Hovorkových, dopravili nám Horvyho, díky mámě dorazil z hor i Noky, Pechancovi se rychleji přestěhovali a tak i Ondra mohl, no a Vojtu máma i když s částečnou rýmou také pustila. Rodičové děkujeme, že jsme opět mohli nastoupit v plné sestavě.

První zápas ještě trochu poznamenala zima a rosou zmáčený terén. Soupeře jsme k ničemu nepustili a s přehledem jsme tým Sadské přehráli. Stačil na to i náš ospalý výkon. Druhý zápas proti papírově slabšímu soupeři jsme vyměnili brankaře, aby nám v bráně neumrzl :). Opět jsme soupeře k ničemu nepustili a sebrali jsme další dva body. Třetí zápas proti domácím Benátkám už tak jednoznačný nebyl. Komplikovali jsme si ho sami a v podstatě po dvou chybách v obraně jsme také poprvé inkasovali. Přesto jsme dali o dva góly více a další tři body byly na světě. Čtvrtý zápas ve skupině jsme se trochu gólově trápili, ale vítězství jsme si nenechali ujít. Všechny čtyři zápasy byly tak trochu zahřívací na to, co nás čekalo následně. Sluníčko bylo vysoko, hřálo, trochu jsme se probrali, ale jak se ukázalo, pouze pro přestávkové kopací aktivity. Vysvětlili jsme si, že průběh turnaje je takový, že náš pátý zápas se silnou Vlašimí rozhodne, kdo si odveze zlato. Aspoň my trenéři jsme si mysleli, že jsme kluky namotivovali skvěle. Avšak nástup na hřiště a rychlý gól z půlky po vypuštěném souboji nám ukázal, jak se zápas bude vyvíjet. Štěpovi se ještě po důraze trochu náhodně podařilo vyrovnat, ale to bylo od nás vše. Z pohledu trenéra měl chuť v tomto zápase vyhrát pouze Marek a Tomáš. U ostatních jsme nezaznamenali aktivitu, bojovnost a touhu po vítězství. Rozhazování rukama a čekání na to, že to kámoš odehraje za mne, není cesta k vítězství! Zápas jsme prohráli 1:5 a rozhodně se z jeho průběhu, resp. z přístupu k němu musíme poučit. Opakem byl ale zápas proti hodně silným Nuslím. Tam jsme paradoxně až po zranění brankaře Toma se Štěpou v bráně začali hrát důrazně a s chutí. Probral se i zbytek týmu. I když to kvůli výsledku museli nakonec odbojovat Štěpa, Marek, Vojta, Matyáš a Horvy, zbytek týmu parádně povzbuzoval a dohnal nás k touženému vítězství. Takto si představujeme chuť vyhrát!!!

V turnaji jsme obsadili zasloužené druhé místo o jeden bod za vítěznou Vlašimí. Proto je hodnocení jednoznačné, krásný turnaj, krásné počasí, krásný výsledek. Ještě zamakáme na přístupu k důležitým zápasům a budeme jedničky!!! :)

Milan a Dominik